Než zazvoní registruje velký společenský tlak, stupňující se diskuse a (ne)naplněná očekávání od výchovných poradců na základních školách. Mají to být právě oni, kteří zajistí české společnosti dostatek lidí na žádané pracovní pozice a školám dostatek žáků. Jaká je ale role výchovných poradců v náborovém procesu a jsou vůbec těmi, kteří dítě přesvědčí a mají přesvědčit o volbě jeho budoucnosti?

Standardně se věnujeme průzkumům u žáků základních škol a jejich rodičů a dlouhodobě odrazujeme od tlaku na výchovné poradce. Připravili jsme článek, který dává dohromady výpovědi osmáků, deváťáků a výchovných poradců a staví je do světla marketingu a náboru.

Dozvíte se

• Kolik dětí považuje výchovného poradce za rozhodující prvek ve volbě střední školy?
• Co je nejčastější metodou předání informací VP žákům a co je jeho téměř výlučnou pravomocí?
• Jak vypadá role kariérového poradce v průmyslovém podniku a můžeme od školních VP očekávat podobnou práci?
• Když VP nefunguje, co mají školy dělat, aby zaujaly potenciální uchazeče a jak jim v tom můžou pomoct partneři školy?

Předávání informací o nabídce vzdělávání výchovným poradcem

Řada výchovných poradců udržuje školní nástěnku s nabídkou vzdělávání. To je samo o sobě pěkná vizitka pro náhodného návštěvníka ZŠ – dostane pocit, že děti mají informace o své potenciální budoucí škole jako na dlani.

“Bohužel často je to to jediné, na co výchovnému poradci zbývá čas, navíc zdání klame – drtivá většina školních propagačních materiálů je zahlcená textem, je těžké je odlišit a ve svém výsledku uchazeči v rozhodování nepomohou. Význam letáčku stoupá ve chvíli, kdy jej uchazeč dostane s osobním vysvětlením na dni otevřených dveří, poté je alespoň malá šance na to, že si jej přečte,” říká Mgr. Karel Komínek, specialista na marketingovou komunikaci s uchazeči a konzultant Než zazvoní.

Výchovný poradce určuje místo exkurze

Ačkoliv je výchovný poradce velmi omezen ve své funkci, zpravidla je dokonce dle vyjádření dětí a rodičů v rozhodovacím procesu opomíjen, jednu velice důležitou funkci vykonává a nelze mu jí odepřít – rozhoduje kam se půjde na veletrhy, exkurze a dny otevřených dveří.

“Výchovný poradce je v nevděčné roli, je pod velkým tlakem. Řada škol tlačí, aby s třídami navštívil jejich dny otevřených dveří, podniky zase aby děti přivedl na exkurzi. Často dilema končí u ředitele. Ve většině případů jsou ale politické tlaky marné – výchovný poradce i ředitel děti bere zpravidla tam, kde je to bude bavit a dopředu ví, že prožijí den plný zážitků. Takže rada pro všechny, kteří chtějí zaujmout – zaměřte se na žáky a postarejte se o to, aby na den u vás nikdy nezapomněli – jedině tak se budou vracet oni i jejich spolužáci,” radí Ing. Mgr. Petr Soukeník, specialista na koncepci a nastavení náborových aktivit.

Průmysl upíná zraky k výchovným poradcům

Je reálné očekávat, aby základní školy pracovaly podobně s žáky, jako průmyslový podnik se zaměstnanci v rozvojovém programu? Průmyslová lobby, svazy, úřady práce, ale i značná část středních škol upíná zraky k výchovným poradcům, slibuje si a očekává od nich mnoho. S cílem přiblížit dětem možnosti technického vzdělávání a technické obory organizují různé instituce workshopy pro výchovné a kariérní poradce základních škol.

Stávající statistiky jsou však vůči těmto snahám neúprosné – výchovní poradci, byť sebelépe informovaní, nemají na kariérové poradenství, natožpak na koncepční práci s talentem dětí čas a často ani dispozice. Při průměrném počtu 110 žáků druhého stupně jedné ZŠ a snížení úvazku o jednu hodinu týdně tak výchovným poradcům na jednoho žáka vychází 22 minut čistého času ročně. Téměř 70 % dětí uvádí na konci osmé třídy, že se s výchovným poradcem o střední škole zatím vůbec nebavili a jen 1 % jich považuje jejich radu obecně za rozhodující.

Doporučení konkrétní školy vs. citlivé koučování

Způsob práce výchovného poradce není jasně v praxi vymezen. Mnoho poradců doporučuje a vědomě navádí na konkrétní školy a obory. Není však zcela jasné jestli je tento postup v pořádku a zdali by se měl výchovný poradce nechat strhnout tlakem na to, aby naváděl na konkrétní školy a obory nebo by měl být spíše jakýmsi koučem.

První nefunguje a na druhé není čas ani další zdroje. Kvalitně odkoučovat a pomoct člověku do jeho další budoucnosti totiž vyžaduje mnohem víc než může současný systém nabídnout. Pro inspiraci z jiného prostředí jsme se zeptali v závodě Siemens Electric Machines v Drásově u Brna, jak tam probíhá kariérové poradenství se stávajícími zaměstnanci.

“Vyhledávání, rozpoznání, rozvoj a umísťování talentů je klíčovou rolí hned několika HR specialistů ve výrobním závodě. Pracovník náboru se snaží pro klíčové pozice získat interní kandidáty. Aktivně a diskrétně zjišťuje informace o kvalitách zaměstnanců a ve spolupráci s liniovými vedoucími projednává možnosti kariérního posunu. Specialista vzdělávání a rozvoje přímo či prostřednictvím vedoucích vyhledává talentované zaměstnance a podílí se na tvorbě plánů individuálního rozvoje a plánů nástupnictví. Individuální rozhovory, zpětné vazby 360 stupňů i development centra slouží k zjišťování potenciálu a ambicí. Koučovací rozhovory pak podporují vyjasňování osobních priorit a rozhodování o další cestě. Při 700 zaměstnancích, z nichž 350 jsou THP a v rozvojové fázi je průměrně několik desítek lidí, věnuje oddělení HR přibližně 0,4 úvazku aktivnímu rozvoji talentu firmy. K tomu je třeba připočítat i externí kouče a mentory, kteří se věnují klíčovým a manažerským pozicím,” popisuje Vít Heinz, odpovědný za rozvoj firemní kultury v závodě Siemens Electric Machines v Drásově u Brna.

Rodiče a děti výchovné poradce příliš neberou, co má VP dělat?

Očekávání od výchovných poradců a realita na školách se nepotkávají. Přílišná změna se nedá v budoucnosti čekat – úvazky by musely být násobné, kariérní profil poradců orientovaný spíše do psychologie a personálního řízení než do učitelství.

Výchovní poradci však mohou vytvářet kvalitní prostředí a svědomitě zajistit dostatečné množství nejrůznějších podnětů pro děti – hry, exkurze, zájmové kroužky. Poté, co se zformuje vztah k odvětví, v posledním roce už jen citlivým přístupem podpořit rozhodování o konkrétní škole dostatkem informací o všech možnostech.

Děti a rodiče dají na doporučení, internet a den otevřených dveří

Zatímco výchovný poradce je na chvostu statistik ve zdrojích informací o střední škole, naopak je tomu u doporučení známých, kamarádů a rodiny, webových stránek středních škol a dnů otevřených dveří.

“Z našich průzkumů u osmáků a deváťáků vyplývá, že prvotním impulsem je zpravidla doporučení někoho z okolí uchazeče. Poté navštíví webové stránky doporučené školy a případně se vydá na den otevřených dveří. Se všemi třemi prvky se dá velmi dobře pracovat a škola se systematickou prací může vyhoupnout z opomíjeného ústavu v žádanou destinaci dětí z širokého okolí,” analyzuje Richard Malovič.

“Střední školy se nesmí bát pracovat s marketingovými metodami využívající sociologii a principy jinak tržního prostředí. Je třeba se v rámci DVPP marketingově vzdělávat a naučit se to. A pokud to rozpočet školy dovolí, investovat do jednotlivých prvků marketingu školy. Jestliže průmyslové podniky mají zájem na tom, aby partnerské školy měly více žáků, musí školám finančně pomoct s investicemi do marketingu – nestačí přijímat žáky na praxe, dělat exkurze nebo vybavit dílny. Tak jako se atraktivně prezentuje podnik sám vůči svým zákazníkům, musí prezentovat škola atraktivně svoje vzdělání,” napovídá Richard Malovič na závěr školám a podnikům.