Z naší praxe víme, že v podstatě žádná škola dnes není schopná vést profesionální komunikaci, aniž by využívala velké množství fotografií svých vlastních žáků. Je to způsobeno hned celou řadou faktorů, ale pojďme zmínit hlavní dva: vaše škola je o lidech. Unikátní ji nečiní její lokalita nebo budova, ale právě učitelé, vedení a žáci kteří na škole jsou. Proto nemá smysl komunikovat nová okna nebo opravenou střechu, ale charakter školy.
Druhý důvod je mnohem jednodušší: lidé z generace Z a Alpha jsou mnohem citlivější k přetvářce. Narodili se už do éry personalizovaných reklamních algoritmů a vyumělkovanou falešnou komunikaci poznají na míle daleko.
Proto je potřeba komunikovat co nejvíce reálných lidí, které na škole máte. V takovém případě budete fotografie pořizovat typicky buď v režimu GDPR (General Data Protection Regulation) a nebo klasické smlouvy o dílo. Tyto dokumenty se zabývají otázkami souhlasu, práva na obraz a ochrany osobních údajů z různých úhlů, a mají tak zásadní význam pro školy.
Ještě před GDPR myslete na pár základních pravidel
Ačkoliv do hlav většiny učitelů se regulace focení a osobních údajů dostala až díky GDPR, v ČR existovala podobná právní úprava dávno před účinností GDPR. V kontextu fotografií, které pořizují školy, je zajímavý zejména občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) a Listina základních práv a svobod.
Z nich mimo jiné vyplývá, že je potřeba člověka fotit tak, aby “byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno” (článek 10 Listiny). Občanský zákoník pak říká, že osobnost člověka požívá zvláštní ochrany a je mimo jiné chráněna také jeho vážnost, čest a soukromí. Pokud jde žák na fotce poznat, je potřeba mít i souhlas.
To možná na první pohled vypadá jako triviální požadavek, ale z praxe víme, že řada škol publikuje na svých sociálních sítích fotografie žáků ve výrazně nedůstojných pózách - viditelné pozadí při práci na poli, či zcela nedůstojné pozice těl žáků poté, co usnuli v autobusu cestou z lyžáku.
Takové fotografie nejen že poškozují dobré jméno školy, ale zároveň zvyšují riziko šikany. V moderním on-line světě nejste schopni po zveřejnění čehokoliv na internet zabránit dalšímu šíření, i když jste smazali původní zdroj. Proto by všichni správci sociálních sítí měli znát základní pravidla a optimálně postupovat čistě podle komunikační strategie.
Umělá inteligence ve školství
Novinky ze světa AI, návody, rady a tipy a samozřejmě diskuze na všechna témata spojená s umělou inteligencí.
GDPR: Souhlas jako základní kámen
GDPR, je účinné od května 2018 a klade velký důraz na souhlas jedince před zpracováním jeho osobních údajů. To zahrnuje také fotografie.
Tento souhlas musí být dobrovolný, konkrétní, informovaný a nedvouznačný. V případě nezletilých žáků musí souhlas poskytnout zákonný zástupce. Dokument, který se týká GDPR, obvykle podepisují za žáky na začátku školního roku jejich rodiče a typicky škole umožňuje shromažďovat a využívat data během studia a 2 roky poté.
Významným aspektem GDPR je právo jedince souhlas kdykoli odvolat. Pro školy to znamená potenciální riziko, že i po získání souhlasu s použitím fotografie může rodič nebo žák tento souhlas zrušit, což by školu nutilo zastavit používání dané fotografie a možná i zničit již vytištěné nebo distribuované materiály.
V případě webu či sociálních sítích je to ještě relativně jednoduše proveditelné, ale pokud bychom se bavili o letácích, brožurách, roll-upech, plachtách atd., představovalo by to nemalé náklady a v řadě případů také ochromilo školní nábor. Z naší praxe také známe školy, které mají žáky v životní velikosti vyfocené na chodbách či vylepené na školních autech. A to se bavíme o nákladech v řádů vyšších desítek tisíc.
Smlouva o dílo: Stabilita a předvídatelnost
Na druhé straně, smlouva o dílo představuje jiný právní mechanismus. Taková smlouva je dohoda mezi školou (objednatelem) a jednotlivcem (v tomto případě žákem nebo zákonným zástupcem), která specifikuje výsledky práce (fotografie) a jejich použití.
Hlavním přínosem smlouvy o dílo je její schopnost poskytnout právní jistotu ohledně používání fotografií. Při správném formulování může tato smlouva omezit možnost odvolání souhlasu, protože podmínky užití fotografie jsou pevně stanoveny a souhlas je integrován do smluvních podmínek.
Zjednodušeně řečeno pro potřeby propagace potřebujeme, aby naši žáci nebyli vůči škole žáky, ale modelkami a modely. Stejně jako nemůžou světové modelky zrušit týden po zveřejnění novou globální kampaň, protože si rozmyslí souhlas s použitím fotky, můžeme podobného cíle dosáhnout i na škole.
V takové smlouvě můžete upravit řadu parametrů, od odměny pro žáka, přes úpravu licencí až po seznam využití pořízených fotografií.
Z naší praxe víme, že např. jedno propagační video může školu vyjít i na desítky tisíc korun. V podobných sumách se pohybují i sety propagačních fotek pořízených u profesionálů. Už čistě kvůli riziku, které z využití základní úpravy GDPR hrozí, výrazně doporučujeme využívat smlouvu o dílo.
Workshop: Základy fotografie a videa pro školy
