Průzkum NZ: Pražští deváťáci považují přijímací řízení za nespravedlivé, Vysočina má nejspokojenější žáky

Aneta KošíkováPrůzkumy

Než zazvoní díky spolupráci s 91 základními školami z celé České republiky realizovalo v polovině května 2023 průzkum mezi 3435 respondenty z řad žáků devátých tříd. Hlavním tématem průzkumu bylo v letošním roce velice napjaté přijímací řízení na střední školy. Všem zúčastněným školám i žákům děkujeme!

Na jaké otázky jsme se ptali? Dostali se na svou vysněnou školu? Myslí si, že bylo letos přijímací řízení spravedlivé? Co jim nepřišlo na přijímačkách férové? Jak těžké pro ně bylo přijímací řízení? Co v přípravě na přijímací zkoušky využili? Měli oporu při zvládání stresu z přijímaček? Připravila je jejich základní škola dobře na přijímačky? A co výchovní poradci? Pomohli deváťákům s výběrem střední školy?

Odpovědi nejen na tyto otázky se dozvíte ve studii Deváťáci po přijímacích zkouškách na střední školy 2023. 

Máte zájem odebírat naše průzkumy pravidelně? Zaregistrujte se do newsletteru!

Hlavní zjištění celorepublikového průzkumu

V Praze se na SŠ v 1. kole nedostalo 11 % deváťáků, na Vysočině pouze 1,2 %
  • V posledním týdnu, kdy výzkum probíhal, zápisový lístek podalo téměř 97 % dotazovaných. Respondenti, kteří prozatím neodevzdali zápisový lístek, v 90 % případů čekali na rozhodnutí
    o odvolání nebo na 2. kolo přijímacích zkoušek.
  • 87,1 % deváťáků bude v září nastupovat na střední školu, o kterou mělo skutečně při podání přihlášky zájem. Naopak těch, kteří nakonec dali zápisový lístek na školu, na kterou ve původně tolik nechtěli, je 8,8 %. Většinou se jednalo o školu, kterou si zvolili jako náhradní v 2. kole přijímacího řízení nebo školu na druhém místě přihlášky.
  • 97,5 % respondentů je rozhodnuto, že na školu, na kterou podali zápisový lístek, v září opravdu nastoupí. Deváťáci nepředpokládají, že by ještě využili některých možností pro změnu školy, jako je například žádost o přestup, či vyžádání si zápisového lístku zpět.
  • 90,5 % dotazovaných se dostalo alespoň na jednu ze škol, na kterou si dalo přihlášku, z toho 55,5 % se dostalo na obě školy, kam si podali přihlášku. Neúspěšných uchazečů bylo 7,6 %.
    Mezi jednotlivými kraji byly v úspěšnosti přijetí výrazné rozdíly. Zatímco například v Kraji Vysočina se neúspěšnost přijetí pohybovala okolo 1,2 %, v Hlavním městě Praha to bylo dokonce 11 %.
    • Více než polovina (52,3 %) dotazovaných považuje letošní přijímací řízení za spravedlivé. Naopak necelá čtvrtina (24,8 %) dotazovaných považuje přijímačky za spíše či určitě nespravedlivé.
    • Za neférové při letošním přijímacím řízením nejčastěji považují nepřipravenost školství na vyšší počet dětí v ročnících, rozdíly mezi kraji, těžší přijímací testy než v minulosti nebo pravidla pro přijímaní ukrajinských žáků. Všeobecně kritizují také započítávání prospěchu ze ZŠ do bodování, uniformní testy, které nemusí sedět všem, mnohem těžší matematiku než češtinu nebo skutečnost, že testy jsou nadřazené zájmu o obor.
      Za férové považují přijímací řízení nejvíce deváťáci z Kraje Vysočina, kde byla nejnižší neúspěšnost u přijímacího řízení. Naopak nejnižší spokojenost s férovostí přijímaček (a také nejvyšší nespokojenost) je v Hlavním městě Praha. Pražští deváťáci považují letošní přijímací řízení za spravedlivé pouze v 45 % případů.
      Velké rozdíly mezi testy z českého jazyka a matematiky
      • Zatímco testy CERMAT z českého jazyka považuje za náročné jen třetina dotazovaných (33,7 %), matematika byla náročná podle téměř tří čtvrtin dotazovaných (72,8 %). Na velké rozdíly mezi obtížností českého jazyka a matematiky upozorňují respondenti jako nespravedlivý aspekt přijímacího řízení.
      • Ve výuce se přípravě na přijímací zkoušky někteří žáci věnovali více než jiní. Podle odpovědí respondentů se na testy CERMAT pravidelně připravovalo 43,4 % deváťáků v hodinách českého jazyka a v 40,2 % v matematice. Naopak vůbec se v hodinách na základní škole nepřipravovalo na přijímací testy 8 % žáků v českém jazyce a 10,4 % v matematice.
      • V domácí přípravě na přijímačky se žáci nejčastěji spoléhali na vzorové testy z minulých let, které využilo 85 % dotazovaných. Druhým nejčastějším zdrojem pomoci pak byla výuková videa na sociálních sítích, zejména YouTube, Instagramu a TikToku, které sledovaly dvě třetiny deváťáků (65,4 %).
      • Komerční doučování v přípravě na přijímačky využilo 35,4 % dotazovaných. Placené přípravné kurzy od společnosti Scio či dalších institucí zaplatili rodiče pětině dotazovaných žáků (20,5 %).
        Konkurenční prostředí při boji o místa na středních školách je kromě samotných znalostí žáků ovlivněno sociálním a finančním statusem rodičů, a jejich zájmem o budoucnost dítě. Úspěšnost dětí v přijímacích testech může být určeno ale také tím, jak se k přípravě na přijímací zkoušky staví jednotlivé základní školy nebo dle jakého klíče jsou žáci hodnocení na vysvědčení - což je také jedním poznatků deváťáky o neférovosti. Největší vliv měl na úspěšnost žáků u přijímacích zkoušek letos jednoznačně kraj, potažmo město, kde si vybrali střední školy. 
        Deváťáci chtějí od své školy lepší psychickou podporu
        • Vysoký či spíše vysoký stres při psaní testů zažívalo 45,5 % dotazovaných deváťáků. Naopak zcela bez stresu bylo při přijímacích zkouškách na střední školy dle svých vyjádření 8,9 % dotazovaných. Více než polovina dotazovaných deváťáků (55,3 %) si myslí, že stres rozhodně či spíše ovlivnil jejich výkon u přijímacích zkoušek.
        • Deváťáci převážně oceňuji vědomostní pomoc s přípravou na přijímačky od své školy, 62,5 % deváťáků si myslí, že je jejich základní škola na přijímací zkoušky dobře připravila.
        • Nedostatečně či zcela nedostatečně bylo připraveno na stres z přijímaček 40,7 % dotazovaných. O tom, že je základní škola velmi dobře připravila i na zvládnutí stresu z přijímacích zkoušek, je přesvědčeno 4,5 % dotazovaných.
        • 83,4 % dotazovaných respondentů si myslí, že základní škola by měla pomáhat žákům se zvládáním stresu z přijímacích zkoušek.
        Strach z přijímacích zkoušek, který byl zčásti přiživen i propíráním nedostatku míst na středních školách v médiích, měl na psychiku žáků vliv. Vzhledem k tomu, generace Z se o duševní zdraví zajímá více než předchozí generace, a není pro ni tabu mluvit o psychických problémech, neměl by být jejich zájem o pomoc se zvládáním stresu překvapením. Zajistěte svým žákům odpovídající psychickou v příštím školním roce, budou vám vděční.
        Výchovní poradci deváťákům v přijímacím řízení příliš nepomohli
        • Více než čtvrtina dotazovaných deváťáků (27,4 %) se o výběru školy radila se svým výchovným poradcem, naopak 63,8 % respondentů se o výběru střední školy s výchovným poradcem vůbec nebavilo.
        • Pro ty, kteří se s výchovným poradcem o volbě školy bavili, byla pomoc poradců užitečná v 52,2 % případů.
        • 61,4 % dotazovaných deváťáků by ocenilo pomoc výchovného poradce především s výběrem střední školy na základě jejich zájmů a schopností. Dále by uvítali více informací o různých typech škol a jejich vzdělávacích programech, pomoc s vypsáním přihlášky na střední školu nebo pomoc s psychickou přípravou na přijímací zkoušky.
        V průzkumu z října 2022 jsme zjistili, že 30 % deváťáků vůbec netuší, kdo je na jejich škole výchovný poradce. I přesto by o jeho pomoc mělo zájem 55 % deváťáků. Je otázkou, proč nakonec ke konzultaci v takové míře nedošlo. Jednou z příčin může být i vytíženost výchovných poradců, kteří ke svým pedagogickým povinnostem musí zvládat ještě řešení kázeňských problémů, metodickou podporu nebo žáky se speciálními potřebami, a nemají dostatek času na kariérové poradenství.
        Stáhnout PDF s průzkumem

        Canva pro učitele středních škol

        27. června 2024 | on-line školení

        Vytvářejte úžasné grafické materiály! Canva vám pomůže vytvářet hezké a funkční materiály, i když nejste profesionální grafik.

        Více o školení

        Image